Na návštěvě na statku

Opět je tu jaro, které nás vylákalo ven za poznáním. Tentokrát jsme se vydali autobusem do nedaleké obce Bernartice, navštívit tamní soukromý statek, zabývající se chovem skotu plemene charolais, pocházejícího z Francie. Již cestou od autobusu přes pastviny mířící ke statku, jsme si užívali krásné výhledy na dominantu tohoto kraje – Vraní hory a Královecký Špičák. Při příchodu do areálu nás uvítal místní hlídač – pes Max a s jeho svolením jsme mohli vstoupit. Dětem se moc líbil a téměř okamžitě se stal naším věrným společníkem. Následovalo přivítání s majitelem, panem Ing. Janem Zuzánkem, který nám návštěvu nejen umožnil, ale také nám byl po celou dobu poutavým průvodcem po svém statku. Vzal děti do kravína, aby jim umožnil dostat se ke zvířatům co nejblíže, důkladně si je prohlédnout, dozvědět se o nich všechny zajímavosti, dokonce si děti mohly i některé z nich pohladit. Plemeno charolais je krásné masné plemeno s typicky světlým zbarvením a výrazným osvalením. Dozvěděli jsme se, že skot na statku Ing. Zuzánka je chován pouze pro masnou produkci, bez tržní produkce mléka, tedy i to, že všechno mléko od místních kraviček vypijí pouze jejich telátka.

Víme již, jak je třeba o kravičky správně pečovat, co vše ji k jejich chovu třeba - pohodlné zimoviště v podobě moderních kravínů a dostatek zásob krmiva – senáže, od jara do podzimu pak dostatek kvalitních a správně udržovaných pastvin. Víme již, jak přichází telátka na svět, kolik váží po narození, podle jakých pravidel dostávají svá jména a jakou náušnici mají pro odlišení jalovičky a jakou býčci. To, co mají telátka  ráda a co se jim naopak nelíbí, že se k sobě i tato mláďata často chovají jako děti, laškují spolu, hrají si, a že mají mezi sebou občas také rozepře, i když jsou to vlastně stále kamarádi.

Druhá zastávka byla u koní a zážitkem pro všechny bylo, vyzkoušet si, jaké to je sedět v moderních zemědělských strojích, kde si děti připadaly spíše jako za ovladačem počítačové hry - z toho byly samozřejmě nadšené. Závěr patřil všetečným otázkám, které mohou vymyslet pouze a jenom dětiJ.

Velké poděkování patří panu Ing. Janu Zuzánkovi, že nám nechal nahlédnout do svého světa, jemuž se od mládí věnuje s obrovskou láskou a pílí. Díky tomu jeho statek vzkvétá, zvířátka jsou krásná a spokojená a pastviny i pozemky, které obhospodařuje, okolní krajinu zvelebují.

Návštěvou statku jsme si jen potvrdili, že přísloví našich babiček stále platí:

 „Kde se hospodaří, tam se dobře daří.“

 Děkujeme a přejeme hodně úspěšných let hospodaření na statku.

Žáci 3. třídy ZŠ Žacléř a D. Nováková